Hochwaldský les

Operace Blockbuster (26. února – 3. března 1945)

8. února 1945 Porýní, Německo. Druhá světová válka v Evropě se blíží ke konci. Spojenecké tanky se valí do Porýní. Na hrotu útoku postupuje 1. Kanadská armáda. Jejím cílem je řeka Rýn a centrální Německo na jejím druhém břehu. Kanaďané se měli spojit s britskými silami, udeřit na východ a obsadit mosty přes řeku Rýn u německého města Xantenu. Pro hlavní útok shromáždili 90 tisíc mužů, 1300 děl a více než tisíc tanků. Páteřním typem britských tankových jednotek byl tank Sherman V. Pro obranu Porýní dokázali Němci shromáždit jen pár desítek tanků Panther, přibližně tucet těžkých tanků Tiger a necelou stovku protitankových děl. Rozdíl v počtech mužů a techniky byl značný. Ale Němci měli na své straně jeden důležitý faktor, obrovské odhodlání zastavit útok Spojenců na hranicích rodné země. V okamžiku, kdy Britové a Kanaďané překročili hranice Německa, bojovali Němci o obranu své vlasti. Vojáci už nebojovali za Hitlera, nebo hitlerovský režim, ale teď bojovali za vlast a za lidi doma. Ve svém jazyce tomu říkali vaterland – otčina.

Spojenečtí vojáci museli bojovat o každou usedlost, na kterou narazili. O každý lesík, na který narazili. O každou vesničku, na kterou narazili museli svést bitvu. Němci kladli urputný odpor. Během dvou týdnů se spojenecký postup značně zpomalil. Během 18 dnů bojů ztratili Spojenci přes 8000 mužů a stovky tanků. Přitom postoupili jen o 25 kilometrů. Spojenecké velení vyslalo generál-poručíka Guy Simondse, velitele 2. kanadského sboru, aby situaci vyřešil. Simonds naplánoval operaci Blockbuster, odvážný plán na rychlý noční útok tanků s podporou pěchoty, s cílem obsadit výšiny u obcí Calcar a Udem. Tím chtěl svým hlavním silám vyčistit cestu, aby mohly postupovat údolím a udeřit na německé jednotky zakopané podél Hochwaldského lesa, což byla poslední obranná linie před řekou Rýn.

Němci bojovali doma, takže dokonale znali terén. To bylo velmi důležité, protože Spojenci měli téměř 10násobnou převahu. V hustých lesích bylo snadné ukrýt vlastní jednotky. Mohly zadržet každého vojáka nebo tank, které se dostaly na dostřel. Dobýt výšiny, ze kterých byl výborný rozhled, bylo pro Spojence velmi obtížné. Ale to byla jen jedna z komplikací, s nimiž se museli Spojenci potýkat. Tou další bylo počasí. Toho roku přišlo jaro do Porýní dříve než jindy. Mapy byly úplně k ničemu, protože všude bylo jen nekonečné moře bláta.

Obsazení Calcarského hřbetu

26. února 1945 časně ráno zahájila kanadská pěchota, podporovaná téměř 80 tanky kanadské 2. tankové brigády, úvodní fázi operace Blockbuster. Jejím cílem bylo obsadit Calcarský hřbet ovládaný Němci a tím zajistit cestu pro hlavní útok namířený na Hochwald na druhé straně údolí. 700 spojeneckých děl zahájilo palebnou přípravu útoku. Přestože Němci bojovali proti přesile, neustupovali, ale zarputile bránili své pozice. Do boje se zapojily další tanky a bitva pokračovala i následující den. Nakonec Němci podlehli přesile a palebné převaze a byli nuceni ustoupit. Kanaďanům se podařilo Calcarský hřbet dobýt. Když byla výšina obsazena, vpřed vyrazily tanky z pluku Jižní Alberty, které vedly hlavní nápor na protější hřbet. Cesta vedla přes bahnité údolí, podle kterého dostala bitva jméno Hochwald. Plán Generála Simondse předpokládal, že pěchota podporovaná tanky eskadry A zaútočí na město Udem a obsadí železniční násep. Eskadra B měla zaútočit údolím do mezery kryté z obou stran hustými lesy. Jejím úkolem bylo zatlačit Němce zpět do města Xanten na řece Rýn. Zatímco eskadra B krvácela v Hochwaldském údolí, eskadra A prorazila obcí Udem k železniční trati.

Během prvních dvou dnů padly stovky kanadských vojáků a další stovky utrpěly zranění. Tuhá německá obrana si vyžádala krvavou daň. Všichni ti vojáci věřili, že každý den, který získají, pomůže jejich zemi, protože se bojovalo blízko průmyslového srdce Třetí říše. Většina válečného průmyslu byla právě zde. Německá armáda už bojovala jen proto, aby zabránila spojencům dobýt území Německa. 28. února ráno zahájili Němci protiúder v místě, kde byli Kanaďané nejzranitelnější, v Hochwaldském průseku. Kanadská pěchota s podporou tanků obsadila západní konec Hochwaldského lesa. Útočící tanky se probily až doprostřed údolí, kde se dostaly pod palbu německých tanků Tiger a Panther a samohybných děl.

Bitva v Hochwaldském průseku pokračuje již třetí den. Uvízla v mrtvém bodě. Němci nechtějí ustoupit, přestože útočící Spojenci mají početní převahu a silnou leteckou podporu. Pod palbou raket stíhacích bombardérů Typhoon počty bojeschopných německých tanků značně prořídly. Typhoony útočily celé dopoledne a podařilo se jim německý útok rozvrátit. V poledne vyrazily kanadské tanky znovu vpřed. Znovu se pokoušely prorazit Hochwaldským půsekem, ale znovu je zastavila palba německých tanků a dělostřelectva. V noci to tanky kanadské Granátnické gardy zkusily znovu, ale Němci byli na druhou stranu údolí perfektně zastřílení. Oblohu protínaly trasírky svítících střel a garda se dostala do křížové palby. Když bylo po všem, nepostoupila ani o metr a ztratila 10 tanků.

Opuštění průsmyku

1. března za úsvitu začal 4. den bitvy. Kanaďané byli stále teprve v polovině cesty Hochwaldským průsekem. Německé tanky a protitankové kanony, rozmístěné v lesích po obou stranách údolí, museli ničit jeden po druhém. To vyžadovalo nasadit tanky v lese. Těžká dělostřelecká palba způsobila Němcům ztráty, ale bitva pokračovala dalších 36 hodin. Kvůli zarputilému německému odporu dosáhli Kanaďané jen nepatrného postupu. Ale 4. dubna bylo bojiště najednou prázdné. Němci v noci ustoupili a přenechali Hochwaldský les Kanaďanům. Shermany vyrazily ke svému cíli, k městečku Xanten, odkud již bylo vidět řeku Rýn. Zde se Němci naposledy postavili na odpor. Kanaďané vyrazili vpřed ke svému konečnému cíli, předměstí Xanten. Tam Němci vybudovali poslední obrannou linii. Ale bylo jen otázkou času, kdy padne i ta. Spojenecké letouny provedly řadu ničivých náletů. Bombardovali město ve dne i v noci. Město, které nikdy předtím nikdo nebombardoval, bylo nyní z 85 procent zničené.

7. března 1945, měsíc po začátku bitvy o Porýní a 8 dní po draze zaplaceném útoku Hochwaldským průsekem, vjely kanadské tanky do městečka Xanten. Obsadily mosty přes řeku Rýn a otevřely cestu dalšímu spojeneckému postupu do nitra Německa. Za dva měsíce Německo kapitulovalo. Bitva o Porýní je jednou ze zapomenutých bitev druhé světové války. Byly to britské a kanadské jednotky, které otevřely cestu na Berlín. Ztráty na obou stranách byly alarmující. Němci ztratili 40 tisíc mužů, kteří padli nebo byli zraněni. Pro Kanaďany představovala bitva o Porýní a Hochwaldský les nejkrvavější nasazení z celé války.

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10282929552-nejvetsi-tankove-bitvy/dily/